Jaká má být role občana v mírovém stavu a ve stavu ohrožení státu (SOS)
a válečném stavu (VS)?

Jak se mění požadavky na přípravu občanů k obraně státu a individuální odolnost v kontextu dynamiky změn bezpečnostního prostředí?

Jaké jsou příležitosti a případné hrozby pro posilování celkové připravenosti
a individuální odolnosti občanů?

Jaké jsou silné a slabé stránky současného přístupu k přípravě občanů k obraně?

Jaké jsou role ministerstev, místní samosprávy a spolků (Nestátních neziskových organizací)? V čem pomáhají a v čem naopak škodí?

Je podpora ze strany MO dostatečná? V čem je dosavadní podpora nápomocná
a kde naopak škodí?

Jaké výhody a nevýhody má spolupráce ministerstev na společných projektech?

Jaká je budoucnost (perspektiva), silné a slabé stránky meziresortní spolupráce? V čem funguje a kde naopak?

Jaké jsou příležitosti a slabé stránky v zapojení místní samosprávy a spolků do POKOS? Mají samosprávy a spolky potenciál pro zlepšení, nebo představují hrozbu?

Jaký je význam a (ne)výhody začlenění problematiky POKOS do vzdělávacího systému ČR?

Je institucionalizace problematiky POKOS ve vzdělávacím systému ČR nezbytná? Jaké to přináší příležitosti nebo naopak slabiny?

Jaké jsou výhody a nevýhody zřízení pozice bezpečnostního koordinátora na školách?

Jaká je perspektiva (příležitosti, hrozby) vzdělávání k bezpečnosti jako samostatného předmětu v rámci vzdělávací oblasti základního a středního vzdělávaní?

Jak ukotvit vzdělávaní pedagogických pracovníků jako součást vysokoškolského vzdělávání nebo následně v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků? Co pozitivního a negativního by přinesly tyto přístupy?